Ježíš a výroky, které neřekl
V tomto textu vycházím jednak z událostí popsaných některými badateli spíše proto, abych měl kontext toho, co si chci ověřit i jiným způsobem. Jiný způsob je založen na tom, že všechny události, až do nejmenších detailů, které se týkají planety Země a lidstva, jsou zapsány v Akáši, a jsou součástí planetárního a vesmírného, a tedy Božího vědomí. Nic není ztraceno.
Moje možnosti jsou větší ještě o to, že mohu klást otázky na všechno, co může být lidstvu sděleno, a že dostávám skrze Boha Otce kódy pravdy a nepravdy na mé správně formulované otázky. A tyto až překvapující informace jsou uvedeny i v tomto textu jako „moje poznání“. Také tyto informace jsou obsaženy v Akáši.
Všechna moje poznání, která mi byla umožněna poznat, jsem učinil skrze Boha Otce.¨
Nikdo více neublížil církvi než naši církevní otcové, kteří upravili evangelia i liturgii tak, že z nich odstranili mnohé podstatné a nahradili to potřebnými výroky, aby posilňovaly úlohu a vliv církve v životě jednotlivce i celé společnosti.
Všechny tyto poznatky, uvedené v tomto textu, přispívají k tomu, co nám radí Bůh v knize „Bůh, na kterého čekáme“, autora N.D.Walsche, v kapitole 9 (otázky autora jsou psány také kurzívou):
Mluvíš - znovu a znovu mluvíš - o celkové změně naší základní představy o Bohu a Životě. Rozumím ti správně?
Ano. Jak už jsem řekl, tuto změnu lidstvo učiní. Otázkou není, zda ji učiní, nýbrž kdy.
A ty říkáš, že čím dřív, tím líp.
Jestliže opravdu chcete to, co říkáte, že chcete, pak ano. Chcete-li žít v míru, harmonii, štěstí a zdraví, chcete-li žít ve světě, který je rájem ve srovnání s ostatními planetami, chcete-li žít v podmínkách, které umožňují radostný život lidstva - pak ano. Čím dřív, tím líp, ano.
Ale jak přinutíme lidstvo, aby změnilo své nejzákladnější představy?
Tím, že je zpochybníte. Tím, že je podrobíte kritickému zkoumání. Musíte zkoumat nejen své nejposvátnější představy, ale také zdroj, z nějž vznikly. Abyste to mohli udělat, musíte jej identifikovat.
Tak odkud naše základní představy pocházejí?
Z vašich organizovaných náboženství. Většina vašich nejdůležitějších zákonů a prakticky všechny základní představy byly poprvé formulovány vašimi nejstaršími mystickými učiteli a později jejich stoupenci a vykladači. Učení těchto mystiků se pak předávala z generace na generaci, takže časem došlo k jejich zkomolení. A tato učení se stala základem vašich nejvlivnějších náboženství.
Nakonec pronikla do všech oblastí života včetně občanského zákona a stala se vaší kulturní tradicí.
Takže to je pravda, že ano? Celá naše kultura se zrodila z našich náboženství.
Ano. A je to celkem přirozené, neboť náboženství mají hodně společného s tím, čemu lidé věří. A to, čemu věříte, ovlivňuje vaše chování. Závisí na tom, co chcete a co nechcete, co zachováte a co zničíte, závisí na tom všechno.
A bude na tom záviset i to, zda zachráníme nebo zničíme sami sebe.
Přesně tak, příteli. Uhodil jsi hřebík na hlavičku. Vaše kultura vzniká z vašich představ a vaší víry. A vaše víra, kdysi náboženská doktrína, říká věřícím nejen to, co mají dělat a co si mají přát, ale také to, co od nich vyžaduje Bůh. A to se projevuje mnoha způsoby.
V souladu s Božím názorem a návrhem předkládám křesťanským církvím tento text, aby se jejich představitelé zamysleli nad některými ortodoxními výroky, které jsou uvedeny v Novém zákoně. Mnozí církevní badatelé vyslovují různé domněnky o výrocích uvedených v evangeliích, ale nemají žádnou oporu o jejich pravdivosti. Já tuto oporu a jistotu mám. Vím, že co je mi sděleno, je pravdivé a mám tuto pravdu sdělit. Protože upřesněný obsah Nového zákona a navazující liturgie by mohly přispět k oživení křesťanství a k pochopení toho, že vlastně buddhismus, křesťanství a islám má jediný zdroj: Boha a Kristova Ducha s duší!
Převzaté části textu jsou napsány normálním písmem, mé vlastní části jsou napsány kurzívou.
Některými okolnostmi Starého zákona a Nového zákona jsem se zabýval v některých mých dalších textech, které se nacházejí na mém webu https://duchovnipoznatky.webnode.cz.
Tento text je součástí většího textu, který má název „Bible – doplnění Nového zákona. Tento celý text obsahuje:
- Úvod
- Nazaréni, esejci a Kumránci – nový pohled na význam esejců, kteří tvořili dlouhodobý přechod od judaismu ke křesťanství. Bez esejců by se křesťanství nerozšířilo, protože esejci se stali prvními křesťany. Pomazání olejem byla převzatá tradice z buddhismu do esejské komunity jako výraz náležitosti ke komunitě a úcty. Esejci nebyli Kumránci.
- Ježíš Kristus a jeho mise – nový pohled na Ježíše a význam Ježíše Krista.
- Marie Magdalská – jiný obraz a význam; Marie Magdalská byla autorkou tří evangelií.
- Ježíšova rodina – co mělo být v Novém zákoně utajeno a jaký to mělo význam a dopad.
- Některé inkarnace Ježíše Krista na planetě Zemi – co je z větší části neznámo o jeho vlivu v celých dějinách planety
Země.
- Evangelia a evangelisté – doplnění informací ke kánonickým i apokryfním evangeliím.
- Reinkarnace – je v souladu s Božím plánem a poslední soud není její náhradou.
- Výroky, které Ježíš neřekl – potřebné úpravy evangelií zobrazující lépe Ježíšovy výroky a historické skutečnosti.
- Svatý grál – zbytečná snaha uchopit něco, co je neuchopitelné.
Moje poznání: Výroky, které Ježíš neřekl, i když jsou součástí evangelií
Pro toto poučení jsem vybíral výroky nejdříve z Matoušova evangelia (Mt), které je první ze čtyř evangelií v Novém zákoně. Výroky, které Ježíš neřekl, byly do evangelia vloženy buď samotným evangelistou Matoušem, nebo převzaty Matoušem od evangelisty Marka, nebo byly vloženy upravovateli evangelií – církevními otci, aby zdůraznili některé aspekty v evangeliích, důležité pro církev. Někde uvádím jen odkaz na příslušnou část evangelia, a u některých části uvádím celé znění. Výběr kapitol a částí textu není proveden vyčerpávajícím způsobem.
Ježíš by neřekl nikdy žádná slova nebo věty, kterými by vyhrožoval lidem peklem, ďáblem nebo uvržením do pece ohnivé nebo jakoukoliv jinou negativitou. To jsou pozůstatky mýtů z jiných náboženství a názory a přání vtělené do evangelií církevními otci při úpravě textů Nového zákona, aby posílili svůj vliv na křesťanskou obec.
Těch změn je tolik, že po jejich vynětí z evangelia se mění evangelium opravdu v dobrou zprávu.
- Pokušení na poušti (Mt 4, 1-6). Celé znění této kapitoly zde nepatří a pochází od upravovatelů. Vychází z židovského mýtu o způsobu pokušení Božích proroků a mistrů.
- O cizoložství (Mt 5, 29-30). Ježíš neřekl slova: 29- Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tělo bylo uvrženo do pekla. 30- A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby se celé tělo dostalo do pekla. Celé znění pochází od upravovatelů. Tělesné tresty zde uvedené byly přidány a navazují na židovské zákony a představě o trestu.
- O posuzování druhých (Mt 7,6). Ježíš neřekl slova: 6- Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás. Tento dodatek pochází od Matouše.
- Uzdravení setníkova sluhy (Mt 8, 11-12). Ježíš neřekl slova: 11- Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; 12- ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů."Tento dodatek pochází od Matouše a navazuje na židovské mýty.
- Uzdravení posedlých v Gadaře (Mt 28-34). Celá kapitola pochází od upravovatelů evangelií.
- Vyslání Dvanácti (Mt 10, 8). 8- Ježíš řekl „probouzejte duchovně mrtvé k životu“ nikoliv „probouzejte mrtvé k životu“. Tuto úpravu učinili upravovatelé vědomě.
- Povzbuzení ke statečnému vyznání (Mat 10, 28). Ježíš neřekl slova „bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle“. (Mat 10, 33) Ježíš neřekl slova „kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi“. Tato všechna slova pochází od upravovatelů.
- Člověk proti člověku pro Ježíše (Mt 10, 34-37). Ježíš neřekl slova v této části kapitoly. Uvádím je v celém znění. 34-Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. 35-Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; 39- a nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina. Tento důležitý dodatek byl zde vložen upravovateli na základě mesiášských představ o poslání Ježíše a osvobození Palestiny. Ježíš řekl pouze slova obsažená v Mt 10, 38-39.
- Ježíš a Belzebul (Mt 12, 31-32). Ježíš neřekl „31- …, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. 32- ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.“ Tato slova tam byla vložena upravovateli.
- O závažnosti slov (Mt 12, 34). Ježíš neřekl větu „Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí?“ Tato věta pochází od Matouše.
- Chvála vykoupení v Synu (Mt 11, 29) Ježíš neřekl větu „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce; a naleznete odpočinutí svým duším“, nýbrž „Vezměte na sebe své jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce; a naleznete odpočinutí svým duším“. Záměna pochází od Matouše a věta má úplně jiný význam.
- Znamení proroka Jonáše (Mt 12, 40). Ježíš neřekl slova: 40- Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Věta pochází od Matouše.
- O návratu nečistého ducha (Mt 12,43-45). Celá kapitola pochází jen od Matouše.
- Ježíšova rodina (Mt 12, 48-49). Ježíš neřekl slova: „48-On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ 49- Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři“. Tato slova zde byla vložena upravovateli a představují potlačení významu Ježíšovy rodiny v jeho kazatelské činnosti.
- Výklad podobenství o pleveli (Mt 13, 36-43). Celá kapitola nepochází od Ježíše nýbrž od upravovatelů.
- Podobenství o rybářské sítí (Mt 13, 49-50). Ježíš neřekl slova: „49-Tak bude i při skonání věků: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých 50- a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů“. Tato slova pochází od Matouše a ukazují spíše na židovskou představu možného posmrtného života.
- Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy (Mt, 16, 18-19). Ježíš neřekl slova: „18-A já ti pravím, že ty jsi Petr: na té skále zbuduji církev svou a brány pekelné ji nepřemohou. 19-Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto na nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ Tato slova tam vložil Matouš.
- První předpověď utrpení (Mt 16, 22, 23). Zde nepatří slova: 22- Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!“ Ježíš neřekl slova: 23- „Ale on se obrátil a řekl Petrovi: Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ Tato všechna slova pochází od upravovatelů.
- Varování před svody (Mt 18, 8-9). Tato slova nepochází od Ježíše: 8- Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně. 9- Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla. Tato slova pocházejí od Matouše a navazují spíše na židovské zákony a představě o trestu za hříchy.
- O bratrském napomínání ( Mt 18, 16-17). Tato slova nepochází od Ježíše: 16- Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby „ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď“. 17- Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník. Tato slova pochází od Matouše.
- O moci církve (Mt 18, 18). Ježíš neřekl slova: „18- Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.“
- Prokletí fikovníku (Mt 21, 18-22). Tato celá kapitola nepochází od Ježíše nýbrž od upravovatelů.
- Největší přikázání (Mt 22, 37). Ježíš neřekl „Miluj Hospodina, Boha svého“ ale jen „Miluj Boha svého“. To pochází od překladatele evangelia.
- Poučení o fikovníku (Mt 24, 34-35). Ježíš neřekl slova: „34- Amen , pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 35-Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“ Tato slova pocházejí od Matouše.
- O posledním soudu (Mt 25, 40). Ježíš neřekl slova: „Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!“ Tato slova pochází od Matouše.
- Označení zrádce (Mt 26, 20-25). Celá kapitola nepochází od Ježíše, nýbrž od upravovatelů.
- Ustanovení večeře Páně (Mt 26, 28). Ježíš neřekl slova: 28- „,která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchu.“ Tato slova pochází od upravovatelů a navazují na představu, kterou vytvořil Pavel, že nás Ježíš svou smrtí vykoupil od dědičného hříchu.
- Ježíš před Pilátem (Mt 27, 11, 15-17, 19, 22-23, 25). Ježíš neřekl slova: 11- „Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ Dále popis událostí neodpovídá historické pravdě v 15-17, 20-23, 25. V části 26 mají platnost pouze slova „Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.“ Nesprávné znění pochází od upravovatelů.
- Ukřižování (Mt 27, 32-34, 36-44) Celé znění v těchto částech neodpovídá historické pravdě. Z celého znění kapitoly jsou správná slova jen ve 35- Ukřižovali ho a losem so rozdělili jeho šaty. Také tato kapitola byla upravována jak Matoušem, tak i upravovateli.
- Ježíšova smrt (Mt 27, 45-50). Popis událostí neodpovídá historické pravdě, nýbrž pochází od upravovatelů. V Mt 27,56 je „Marie, matka Jakubova i Josefova“ Ježíšova matka Marie.
- Pohřeb Ježíšův (Mt 27, 65-66). Text této části neodpovídá historické skutečnosti. Dodatek pochází od Matouše.
- Prázdný hrob (Mt 28, 2-7). Text neodpovídá historické skutečnosti. Místo toho by tam mělo být pouze uvedeno, že „ženy spatřily hrob s odvaleným kamenem“. Jiná Marie v části 1 je také Marie, matka Ježíšova. Všechny dodatky zde byly vloženy upravovateli.
Dále zde uvádím nepřesnosti v Janově evangeliu. Prvotní znění tohoto evangelia, téměř celé znění, sdělila Janovi Marie Magdalská. Jan při psaní evangelia některé části v jednotlivostech doplnil podle svého porozumění. Ale mnoho částí bylo ubráno nebo naopak přidáno upravovateli evangelií. Všechny zde vyznačené úpravy byly provedeny upravovateli.
- Prolog (J 1,17). Zde nepatří slova: „Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše“.
- Jan Křtitel (J, 1, 22). Zde nepatří slova: „Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali.
(J, 1, 25-26). Zde nepatří slova: 25-Otázali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“ 26- Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte – ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi“. (J,1, 29). Zde nepatří slova: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“.
- Povolání učedníků (J 1, 41-42) Zde nepatří slova: a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu Kristus).“
(J 1,42-) Zde nepatří slova: budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr). (J 1, 45-46) Zde nepatří slova: 45-Mojžíš v Zákoně. 46-Natanael mu namítl: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Filip mu odpoví: „Pojď a přesvědč se!“ (J,1, 49-51). Zde nepatří slova: 49- „ty jsi král Izraele.“ 50- zde nepatří celé znění: Ježíš mu odpověděl: Ty věříš proto, že jsem ti řekl: „Viděl jsem tě pod fíkem“? Uvidíš věci daleko větší.“ 51- A dodal: „Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.
- Očištění chrámu (J 2, 16-17). Zde nepatří slova: 16- Nedělejte z domu mého Otce tržiště! 17- Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: Horlivost pro tvůj dům mne stráví.
- Rozmluva s Nikodémem (J 3, 14-16). Zde nepatří slova: 14- Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, 15- aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. 16- slovo "jediného". (J 3, 18-19) 18- Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. 19- Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
- Ježíš kráčí po moři (J 6, 16-21) Celý text zde nepatří.
- Petrovo vyznání (J 6, 70-71). Zde nepatří slova: 70- A přece jeden z vás je ďábel“. 71- Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti. Moje poznání: Jidáš byl synem Šimona Petra a Šimon Petr neměl přezdívku Šimon Iškariotský. Také Jidáš neměl přezdívku Iškariotský.
- Vystoupení o slavnosti stánků (J 7, 5). Zde nepatří celá věta: Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
- Ježíš a cizoložnice (J 8, 6 a 8). Zde nepatří slova: 6- Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. 8- A opět se sklonil a psal po zemi.
- Spor o Ježíšův původ (J 8, 22). Nepatří zde celé souvětí 22- Židé řekli: „Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?“
- Spor o otcovství Abrahamovo (J 8, 44). Nepatří zde celé znění 44- Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestal v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
- Rozmluva ve svátek posvěcení chrámu (J 10, 31-33). Zde nepatří téměř celé znění: 31- Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali. 32- Pro který skutek mě chcete kamenovat? 31- Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“
- Vzkříšení Lazara (J 11, 21-27) Zde nepatří slova . 22- Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá. 23 – Ježíš ji řekl: Tvůj bratr vstane. 24 – Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“
- Pomazání v Betanii (J 12, 4, 6) Zde nepatří slova: 4- …který jej měl zradit…6- To řekl ne proto, že by mu záleželo na druhých, ale že byl zloděj; měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ni dávalo.
- Vjezd do Jeruzaléma (J 12, 13, 17). Zde nepatří slova: 13- Hospodinově, král izraelský. Moje poznání: Místo „Hospodinově“ patří správně slovo „Boha“. 17- Zástup, který s ním byl, když vyvolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.
- Předpověď utrpení (J 12, 28-31). Zde nepatří části: 28- Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ 29- Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“ 30- Ježíš nato řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. 31- Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. (J 12, 38, 47) Zde nepatří slova: 38- A komu byla zjevena moc Hospodinova? 47- Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.
- Umývání nohou učedníkům (J 13, 2, 9, 11). Zde nepatří slova: 2- a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil. 9- Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu“. 11- Věděl kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jsou čisti.
- Označení zrádce (J 13, 21-30). Zde nepatří celý text.
- O Ježíšově odchodu (J 13, 36). Celé znění 36 zde nepatří. 36- Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“ (J 14, 6) Zde nepatří věta: "Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."
- O příchodu Přímluvce (J 16, 9-11). Zde nepatří slova: 9- Hřích v tom, že ve mne nevěří; 10- spravedlnost v tom, že odcházím k otci a již mne nespatříte; 11- soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.
- Ježíšova modlitba za učedníky (J 17, 14-16, 22-24). Zde nepatří slova: 14- Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa, ale abys je zachoval od zlého. 15- Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. 16- Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. 22- Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – 23- já v nich a ty ve mně; 24- Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval již před založením světa.
- Ježíš před Pilátem (J 18, 30, 32, 34, 35, 38, 39,40). Zde nepatří slova: 30- Odpověděli: „Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali. 32- To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít. 33- Ty jsi král židovský?. (Dle mého poznání zněla otázka „Ty jsi nazarén?“) 34- Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to řekli jiní?“ 35- Pilát odpověděl: „ Jsem snad žid? 38- Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám. 39- Je zvykem, že vám o velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám toho židovského krále.“ 40- Na to se dali do křiku: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl vzbouřenec. (J 19, 12, 13-15-16) 12- Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale židé křičeli: „Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý kdo se vydává za krále, je proti císaři.“ 15- Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře.“ 16- Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.
- Ukřižování (J 19, 19, 25, 26). Zde nepatří slova: 19- Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský. (Moje poznání: Stálo tam: Ježíš nazarén, král židovský.) 25- a sestra jeho matky, Marie Kleofášova. 26- „Ženo, hle, tvůj syn! (Moje poznání: Ježíš řekl: „Matko, hle, moje žena.“) 26- V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.
- Ježíšova smrt (J 19, 32). Zde nepatří slova: 32- Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.
- Prázdný hrob (J 20, 1) V této kapitole je správná pouze první věta. 1- První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Ostatní části 2-10 zde nepatří.
- Zjevení Marie Magdalské (správně by mělo být Marii Magdalské) (J 20, 17-18). Zde nepatří slova: 17- Ježíš ji řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i k Bohu vašemu. 18- Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
- Dvojí zjevení v Jeruzalémě (J 20, 20, 22,25, 27,28). Zde nepatří slova: 20- Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. 22- Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. 25- Odpověděl jim: Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ 27 - potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř. 28 - Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh“. 29- Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.“
- První dovětek (J 20, 30-31). Tento dovětek pochází od upravovatelů.
- Rozhovor s Šimonem Petrem (J 21, 20). Zde nepatří celé znění 20. 20- Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“
- Druhý dovětek evangelia (J 21, 24-25). Celý druhý dovětek byl napsán apoštolem Janem.
Důležitý Ježíšův výrok
„Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy… A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.“ (J16,12).
Moje poznání: Tento výrok znamená pouze to, že až budou apoštolové osvícení Duchem svatým, pochopí a porozumí, co mají udělat, co mají kázat, protože součástí Ducha svatého, čili Boží mysli je i vědomí a mysl Ježíšova-Kristova. Nelze tomu rozumět tak, a neznamená to, že to byla předpověď příchodu ještě většího proroka než byl Ježíš. Vždyť Ježíš Kristus byl také inkarnací Muhammada.
Literatura:
(1) - Bible – Česká biblická společnost 1996
(2) - N.D. Walsch „Hovory s Bohem I-III“, „Bůh, na kterého čekáme“, „Nová proroctví“
(3) - Knihy Heleny Šeblové: údaje byly sdělovány v období let 1992-2007 (celý text knih na https://www.bozilaska.cz)
- díl Poselství - Truhlice pokladů 1. až 3. část
- díl Poselství - Truhlice pokladů 4. až 5. část
- díl Poselství - Truhlice pokladů 6. až 7. část
- díl Cesta – Platinová kniha
- díl Pochodeň pravdy - Vstupte do Hádovy brány, Hekaté letí na nebesích, Bohové jdou v zástupu
- díl Chrám věků – Zrcadlo světa, Stvořitelé
- díl Vesmírná jednota lásky – Živly, Zpěv lásky, Bílý Kužel
(4) - Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln „Svatá krev a Svatý grál“
(5) - Josef Šuráň „Hvězda Betlémská a chronologie života Ježíše Krista“
(6) - Holger Kersten „Ježíš žil v Indii“
(7) - John Bowker „Bůh a jeho proměny v dějinách náboženství“
(8) - Anna Read „Edgar Cayce o Ježíši – co bible neříká“
(9) – Zdeněk Krušina „Evangelium neznámého eséna“
(10) – James H. Charlesworth „Ježíš a svitky od Mrtvého moře“
(11) - Jan A.Dus, Petr Pokorný „Neznámá evangelia Novozákonní apokryfy
(12) – Channelingy od Kryona na mém webu https://duchovnipoznatky.webnode.cz
(13) – Cynthia Bourgeault „Tajemství Marie Magdalény“
(14) – Kryon „Dvanáct vrstev DNA“
(15) - Moje texty: „Nefilim, Elohím, Jahve a Jahwe – stručná historie příchodu mimozemšťanů na planetu Zemi“, „Ježíš,
Boží trojice, lidská trojjedinost“, „Shrnutí poučení o mysli, podvědomí, vědomí, nadvědomí, egu, karmě, DNA“ ,
„Bůh, na kterého čekáme“, „Nová proroctví“; vše lze najít na mém webu https://duchovnipoznatky.webnode.cz.
Napsal Jan Heczko
Červenec – září 2014