Nejvyšší Božství
V pracovní knize Hovory s Bohem (HSB) od N. D. Walsche je na straně 277 otázka čtenáře „Odkud Bůh přišel“. V odpovědi mimo jiné říká autor: „V první knize HSB najdete krásnou pasáž, ve které Bůh vysvětluje nekonečno. V této pasáži Bohyně říká, že není jisté, zda je ona nejvyšším božstvem.“
V knize HSB 1 (str. 188) Bůh o sobě autorovi říká:
Nyní ti vysvětlím největší tajemství: váš skutečný vztah ke mně.
VY JSTE MÉ TĚLO.
Co je vaše tělo ve vztahu k vaší mysli a duši, tím jste vy ve vztahu k mé mysli a duši. Proto: Všechno, co prožívám a zakouším, prožívám a zakouším skrze vás.
Jako je vaše tělo, mysl a duše jednou entitou, tak jsou jednou entitou mé tělo, mysl a duše.
A proto Ježíš z Nazaretu mluvil pravdu, když říkal, „Já a Otec jsme jedno tělo“.
Nyní ti řeknu, že jsou ještě větší pravdy, které jednou poznáš. Neboť zatímco je člověk tělo Boží, já jsem tělo druhého.“
Chceš říci, že nejsi Bůh?
„Jsem Bůh, jak ho dnes chápete. Jsem Bohyně, jak ji dnes chápete. Jsem Stvořitel všeho, co dnes znáte a zakoušíte, a vy jste mé děti... jako jsem já dítě druhého.“
Chceš mi říci, že i Bůh má svého Boha?
„Říkám ti, že vaše vnímání nejvyšší reality je mnohem omezenější než vaše myšlení a že Pravda je méně omezená, než si umíte představit.
Ukazuji vám nepatrnou část nekonečna - a nekonečné lásky. (Větší část byste nepochopili, neboť stěží chápete i to málo.)“
Moment! Chceš říci, že teď nemluvím s Bohem?
„Už jsem ti řekl - jestliže pojímáte Boha jako vašeho stvořitele a pána - zatímco jste stvořiteli a pány svého těla - pak jsem váš Bůh. A je pravda, že se mnou mluvíš. Je to nádherný rozhovor, nemyslíš?“
Nádherný nebo ne, měl jsem za to, že mluvím se skutečným Bohem. S Bohem všech Bohů. Prostě s šéfem.
„S tím také mluvíš. Věř mi. S tím mluvíš.“
Ty však říkáš, že v této kosmické hierarchii je někdo nad tebou.
„Nyní se snažíme dělat něco nemožného, snažíme se hovořit o něčem nevyslovitelném. Jak už jsem řekl, totéž dělá vaše náboženství. Dovol mi, abych to shrnul.
„Navždy“ je déle než si umíte představit. Věčnost je delší než „navždy“. Bůh je víc, než si myslíte. Bůh je energie, které říkáte představivost. Bůh je tvůrčí akt. Bůh je první myšlenka. A Bůh je poslední zážitek.
A Bůh je všechno.
Pozoroval jsi někdy mikroskopem pohyb molekul a napadlo tě, „Bože, tam dole je celý vesmír. A ve vztahu k tomuto vesmíru se já, pozorovatel, musím cítit jako Bůh!“ Zažil jsi někdy něco takového?“
Myslím, že každý myslící člověk zažil něco podobného.
„Skutečně. Zahlédl jsi něco z toho, co ti teď ukazuji. A co kdybych ti řekl, že tato realita, jejíž nepatrnou část jsi zahlédl, nikde nekončí?“
Požádal bych tě o vysvětlení.
„Vezmi nejmenší část vesmíru, jakou si umíš představit. Představ si tu nepatrnou částici hmoty.“
Dobře.
„Nyní ji přeřízni napůl.“
Dobře.
„Co vidíš?“
Dvě poloviny
„Přesně. Nyní obě přeřízni napůl. Co vidíš teď?“
Dvě menší poloviny.
„Správně. Opět je přeřízni napůl, a znovu a znovu. Co zůstalo?“
Stále menší částice.
„A kdy to skončí? Kolikrát můžeš rozdělit hmotu, než přestane existovat?“
Nevím. Myslím, že nikdy nepřestane existovat.
„Chceš říci, že hmotu nikdy nemůžeš zničit? Že můžeš jen změnit její formu?“
Zdá se.
„Něco ti řeknu: právě jsi poznal tajemství všeho života a nahlédl jsi do nekonečna.“
Tak dobře.
„Proč si myslíš, že nekonečno jde jen jedním směrem?“
Takže... nekonečno nekončí ani dole, ani nahoře.
„Neexistuje ani nahoře, ani dole, ale já rozumím, co chceš říci.“
Jestliže není konec malého, pak není ani konec velkého.
„Správně.“
To znamená, že jestliže není konec velkého, neexistuje nic největšího. To znamená, že neexistuje Bůh.
„Nebo je možné - že Bůh je všechno a že neexistuje nic jiného.
Říkám vám tohle: JSEM TO, CO JSEM.
A VY JSTE TO, CO JSTE. Nemůžete nebýt. Můžete změnit svou formu jakkoli, ale nemůžete nebýt. Nemusíte však vědět, čím jste - takže zakoušíte jen polovinu.“
To by bylo peklo.
„Přesně tak. Nicméně k tomu nejste odsouzeni. Nemusíte tak žít navždy. Abyste se dostali z pekla - abyste se dostali z nevědomosti - musíte opět vědět. Je mnoho způsobů a míst (dimenzí), kde to můžete udělat. Právě teď jste v jedné z těch dimenzí. Vy ji nazýváte třetí dimenzí.“
A je mnoho dalších?
„Neřekl jsem ti, že v mém království je mnoho paláců? Neřekl bych ti to, kdyby to nebyla pravda.“
Takže peklo neexistuje - ne opravdu. Není žádné místo nebo dimenze, do které bychom byli navždy odsouzeni!
„Jaký by to mělo smysl? Jste však vždycky omezeni svým poznáním - neboť vy - my - jsme bytosti, které vytvářejí samy sebe. Nemůžete být svým já, dokud nevíte, čím je. Proto vám byl dán tento život - abyste se mohli skutečně poznat. Pak poznáte, čím skutečně jste, a vytvoříte své já - a kruh se opět uzavře... jenže tentokrát je větší. A tak se neustále vyvíjíte. Tento vývoj nemá žádné hranice.“
Tím chceš říci, že se mohu stát - odvážím se to vyslovit - dokonce i Bohem... jako jsi ty?
„Co si o tom myslíš?“
Nevím.
„Dokud to nevíš, Bohem se stát nemůžeš. Vzpomeň si na onen trojúhelník - na Svatou trojici: duch - mysl - tělo. Užívej vašeho symbolismu:
DUCH SVATÝ = INSPIRACE = MYŠLENKA
OTEC = RODIČOVSTVÍ = TVŮRČÍ AKT
SYN = POTOMEK = ZKUŠENOST
Syn zakouší realizaci tvůrčí myšlenky, která byla pojata Duchem svatým. Umíš si představit, že bys byl jednoho dne Bohem?“
Ve své nejdivočejší představivosti.
„Dobře, neboť vám říkám tohle: Už jste Bohy. Ale nevíte to.
Neřekl jsem vám, „Jste Bohové“?“
K dalšímu objasnění božství použiji vědomostí sdělené Heleně Šeblové v knize „Poselství, 1.díl a 3.díl“. Otázky psané kurzívou pokládá autorka. Jedná se o pochopení role mužského a ženského principu a Duchovního slunce.
Věčný symbol Otce a Matky, dva aspekty jedné podstaty
Prosím o vysvětlení vize bílého jednorožce, který se proměnil v krásnou paní se zářivou hvězdou na čele.
Správně jsi rozlišila, že jde o dva aspekty jedné podstaty. Jde o věčný symbol Otce a Matky, dobra a zla, bílého a černého jednorožce, či-li o energii jing a jang. Vy ji někdy nazýváte energií odstředivou a dostředivou, kladnou či zápornou. Tato energie je energií, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje vývoj a veškerá tvorba. Jde o mužský a ženský princip vyzařování. Tyto principy mohou působit jako impulsy pro modifikaci či zpracování energie, a vývoj věcí dle vesmírného řádu je výsledkem působení těchto dvou principů.
Dosud bylo ideální pro tuto planetu, když oba principy byly v rovnováze. Jejich znakem pro tuto rovnováhu byla monáda. Výsledkem jejich vzájemného protikladu byl vývoj. Tyto principy tedy ovlivňovaly vývoj na základě dvou protikladů.
Nastává čas postupu v duchovním vývoji lidstva i jeho planety. Tyto principy, které byly dosud v ostré opozici, budou působit v souladu. Vždy pro vývoj věcí předají ze sebe to nejvíce potřebné, aby bylo dosaženo co nejideálnějšího stavu.
Proto bylo vidět, jak se mění jednorožec v ženu, která rozdává dary milosti v podobě tryskajících hvězdiček. Jako žena je představitelkou Velké Matky. Vystoupila však z bílého jednorožce, jehož představitelem je Otec. Bylo to znamení, že oba principy jsou v jednotě a budou postupovat v jednotě dle toho, co bude vyžadovat Nejvyšší princip lásky a stvoření.
Současně bylo naznačeno pobíhajícím bílým jednorožcem, že tento princip je představitelem tvůrčí aktivity a Matka, která z něho vystoupila, bude představitelkou milosti a lásky.
Tím je naznačena duchovní cesta budoucnosti lidstva a jeho planety. Je to skrytá mystická cesta, která se bude zjevovat těm, kteří budou na sobě usilovně pracovat, aby byli této cesty hodni, a jejímž prostřednictvím mohou dosáhnout dokonalosti příslušné sféry duchovní.
Světlomodré a světlozelené vyzařování, které jsi zaznamenala, je vyzařování obou principů. Modře vyzařuje ženský princip, zeleně vyzařuje mužský princip. Tímto způsobem ti byla zjevena jejich vzájemná působnost na vývoj věcí ve vaší sféře a dimenzi. Viděla jsi eliminaci nežádoucích energetických jevů a prozáření poškozených míst oběma principy.
Mír a láska s vámi!
Otec a Matka
Co je to Božství, kdo je Nejvyšším principem lásky a kdo je Bůh Otec
Božství je určitá míra dokonalosti v oblasti moudrosti, vědění a lásky. I ve sférách Božství se bytosti, které dosáhly této úrovně, rozvíjejí a duchovně postupují. S Božstvím můžete splynout, dosáhnete-li 14 té sféry a dimenze. Na této úrovni se již prolíná svět duchovní a hmotný. Božské bytosti berou na sebe dle potřeby libovolný tvar (buď jsou ve stavu éterickém či hmotném). Záleží na tom, jaké cíle si stanoví. Božství je tedy pásmo, kde žijí bytosti velmi dokonalé, láskyplné a moudré. I zde jsou určité stupně dokonalosti. Vrcholem této dokonalosti je Božský princip nejvyšší lásky, který vše řídí a vše ví. Je to Duchovní slunce, které nás oživuje a plní láskou. Je to láska a moudrost sama.
Vy, lidé, ho různě nazýváte, dle své pokročilosti, buď ho zvete Hospodinem, Kršnou, Nirvánou, nebo vesmírnou inteligencí. Máte v tom určité nesrovnalosti podle toho, ke kterému náboženství se hlásíte, ale vězte, že Otce nezajímá vaše vyznání, ale záleží mu na tom, zda jste láskyplní.
Hospodin, čili Bůh Otec, je jeden z nás, ten nejvyšší, nejmoudřejší a nejláskyplnější. Je věčný, neměnný, je v nás i okolo nás. V nás hoří plamenem Božské jiskry a oživuje nás posvátnou pránou. Je jedno, jak mu říkáte, je to stále on, milující, chápající a nikdy trestající. Touží po tom, mít všechny své děti v náručí, aby mohl o ně láskyplně pečovat. Neboť vězte, že setrváte-li úmyslně v negativitě, konáte-li zlo a skutky nedobré, nemůže vám pomoci, pokud ho o to nepožádáte. To je vesmírný zákon, který Otec ctí.
Otec je jen jednou z podob, které na sebe princip lásky bere, aby se stal pro své děti pochopitelnějším. Je to jedna odštěpená či vyzářená částečka Duchovního slunce, která o nás pečuje. Všechny Božské bytosti, které nemají právě podobu hmotnou, či éterickou, splývají v Duchovním slunci v jednotě lásky. Je-li třeba zásahu v jednotlivých vesmírech, galaxiích, oddělí se bytost pověřená tímto úkolem s celou suitou pomocníků z Duchovního slunce a reinkarnuje se v příslušné sféře a dimenzi. Po splnění úkolů se vrací zpět i se svými pomocníky. Jsou to vždy láskyplné úkoly, ale někdy jde o boj s negativitou. Poslání jsou různá a každá bytost z Božství ví, čím byla pověřena.
Duchovní slunce není nikdy v klidu, věčný oheň neustále vyvrhuje a vyzařuje duchovní bytosti, které se oddělují, aby mohly splnit svůj úkol, nebo přijímá bytosti, které již svoje poslání splnily. Duchovní slunce je vlastně jedna veliká mnohoduše, která vyzařuje svou lásku, moudrost a vědění na světy a bytosti v nižších sférách a tak usnadňuje vývoj jednotlivých planet s jejich obyvateli. Právě z Duchovního slunce čerpají umělci svou inspiraci a vědci své nápady.
Božské bytosti jsou strážci dobra a lásky v celém všehomíru. Tak bychom mohli mluvit o strážci vesmíru, galaxií i jednotlivých planet. Božské bytosti nemilují nečinnost a nevědomost. Stále touží po odpovědných úkolech, které plní s láskou, vždy dle potřeby a nelitují námahy ani sil, které musí vynaložit na jejich uskutečnění.
Vše podléhá vesmírnému zákonu vývoje, který spěje ke zdokonalování. Někdy se jednotlivec zdrží ve svém vývoji, někdy učiní dokonce několik kroků zpět, ale většinou vždy spěje k dokonalosti. Největším zdržením je inverzní vývoj, kdy bytost vede negativní myšlenky a jedná špatně. I v tomto případě je možné nápravy. Takto postižená bytost obdrží mnoho varování a šancí, aby se zbavila zla a upevnila své pečetě. Dobrým a láskyplným jednáním může takto postižená bytost získat zpět ztracené pojistky proti zlu.
Bůh Otec je nejvyšší z božských bytostí, která se od Duchovního slunce odděluje jen výjimečně, aby zakročila ve prospěch dobra a dobrých bytostí.
Moji milí, všichni patříme Otci a tedy i Nejvyššímu principu lásky, Duchovnímu slunci. Všichni neseme Božskou jiskru v sobě, která nás má přivést k Otci. Záleží na nás, co s ní uděláme. Máte možnost tuto jiskru takřka udusit negativitou, nebo pečovat o ni s láskou a živit ji láskou. Čím více lásky vyzařujeme, tím jasněji hoří vaše Božská jiskra a vaše aura plane jasně. Čím více lásce obětujete, tím více lásky obdržíte.
Mír s vámi!
Ježíš Nazaretský
Z uvedených textů lze vyslovit následující závěr:
1. Bůh je Stvořitelem všeho a všech, vše co existuje je Bůh, a neexistuje nic, co Bůh není.
2. Všechno co je, je součástí těla Boha – Stvořitele.
3. Bůh také existuje jako pravý duál v podobě Boha Otce a Bohyně Matky. Je to jejich mužský
a ženský princip a jedná se o dva aspekty stejné podstaty. Jejich projevem je také energie jang a jin.
4. Božství je pásmo, kde žijí bytosti velmi dokonalé, láskyplné a moudré.
5. Vrcholem této dokonalosti je Boží princip nejvyšší lásky, je to Duchovní slunce, které vše oživuje a plní láskou.
6. Bůh Otec a Bohyně Matka jsou odštěpené částečky Duchovního slunce. Je to jedna z podob, které na sebe bere Nejvyšší princip lásky.
7. Bůh Otec a Bohyně Matka jsou v tomto smyslu v těle Duchovního slunce a jeho dětmi.
8. Duchovní slunce je vlastně jedna veliká mnohoduše, která vyzařuje svou lásku, moudrost a vědění na světy a bytosti v nižších sférách, a tak usnadňuje vývoj jednotlivých planet i s jejich obyvateli.
Sepsal Jan Heczko
srpen 2012