Věda a nová duchovnost

     Věda přinesla za posledních 50 let nesmírná poznání ve všech oblastech lidského zájmu a lidské činnosti. Lidstvo učinilo po této stránce velký evoluční pokrok. To co většina lidí ale nechápe, je zdroj tohoto pokroku.

     Bůh nám pomáhá neustále, a my to nechápeme, protože Boha necítíme a nepoznáváme Jeho projevy. Jedním z těchto projevů Boží pomoci je to, že se na planetu Zemi reinkarnují duchové z vyšších sfér planet Světla. (Pro informaci uvádím, že naše Země je na samém počátku 5. sféry - rok 2012). Například duch nedávno zesnulého slavného českého biochemika Profesora Antonína Holého pochází ze 7. sféry. Tito duchové mají ve svém vědomí a nadvědomí znalosti a vědomosti, které výrazně přesahují znalosti bytostí, které pocházejí ze 4. sféry, nebo už také z 5. sféry. Zde je jen důležité, zda se taková bytost „probudí“ k úkolům, pro které byla na planetu Zemi poslána. Je proto potřeba, aby se jí projevem vlastní duchovnosti rozšířilo vědomí, aby získala přístup do svého nadvědomí, a tím mohla tvořit myšlenkou, slovem a činem. Svobodná vůle a možnost tvořit svůj život je Božím darem. Dalším projevem Boží pomoci planetě Zemi je pomoc od bytostí z vyšších planet světla, které se nachází kolem planety i na planetě, ale v dimenzi, ve které my lidé je nevidíme. V rámci záchrany planety a jejího lidstva zasvěcují pokročilé jedince, kteří jsou dostatečně láskyplní, a u nichž není nebezpečí, že by tyto vědomosti zneužily.

     Použití nových objevů, nových technologií, nových myšlenek by mělo být posuzováno jen skrze toho, zda to slouží Životu, jeho udržení, jeho zkvalitnění a zda je to funkční. Nemělo by se to stát středem teologických zákazů a příkazů. Protože Bůh je Láska, Život a Změna. To nám Bůh sděluje ve svých poselstvích, i v tomto textu.

     Bůh nic nenamítá proti klonování živočichů, používání kmenových buněk a dalším genetickým pokusům pokud slouží Životu. Kmenové buňky z hlediska duchovního a vesmírných zákonů nelze získávat z lidských zárodků uměle oplodněných nebo normálně oplodněných, protože v okamžiku oplodnění i umělém oplodnění vstupuje do zárodku duch a duše, a ze zárodku se stává lidská bytost. Z hlediska duchovního je usmrcení zárodku vražda. Platí to tedy také pro zárodky ve stadiu moruly a blastocytu. Obdobně to platí i pro teraupetické klonování nebo spojení embryonální kmenové buňky a normální lidské buňky. Tento postup neslouží Životu a jeho používání nese sebou karmické důsledky, protože neznalost vesmírných zákonů nikoho neomlouvá. Kmenové buňky ale nelze získat ani z plodů chtěných potratů, také z důvodu poškození plodu nebo ochrany matky před poškozením či smrti, bez porušení vesmírných zákonů.

     Je třeba si také uvědomit, že klonováním lidského těla vznikne jen další tělo, ale mysl a duch bude jiný. Nevzniknou proto dvě identické bytosti.

Použitá literatura:

N. D. Walsch  „NOVÁ PROROCTVÍ“ (2002)  (https://humanitysteamcr.ning.com)  blog 512-514

Helena Šeblová  „POSELSTVÍ“, 1. díl   (https://www.bozilaska.cz)

    Nyní uvádím výňatek z knihy N. D. Walsche, ve které hovoří Bůh. Otázky kladené autorem jsou psány kurzívou.

„Vaše elitistická, exkluzivistická náboženství vám vštěpují mylné názory. Tak je tomu proto, že základní poselství těchto náboženství říká, že člověk je odloučen od Boha, zatímco ve skutečnosti jste se mnou navždy spojeni.“

Chceš tedy říci, že všechno živé je v podstatě sjednocené?

„Ano“.

Tohle se lidé chtějí dovědět už dlouho. Věda se snaží odpovědět na tuto otázku už po staletí. Není sjednocená teorie polí jednou z možných odpovědí? A poslední dobou slyšíme o mnoha dalších vědeckých teoriích, které se snaží vědecky vysvětlit to, co jsi mi právě vysvětlil duchovně.

„Ano, věda a duchovnost se stále sbližují, takže brzy zjistíte, že tyto dvě oblasti zkoumání byly vždy jednou disciplínou. Je to táž disciplína, ale z různých úhlů pohledu. Je to zkoumání života z různých hledisek.

Vědci už brzy potvrdí mnoho věcí, které vám duchovní mistři říkali odjakživa. Až k tomu dojde, budete muset učinit mnoho nových etických a filozofických rozhodnutí.“

Co tím myslíš?  Nerozumím ti.

„Duchovnost říká, že život je věčný, že člověk je nesmrtelný a smrt je jen horizont. Věda to už brzy potvrdí a ukáže vám, jak tento horizont posunout do budoucnosti.“

Jak prodloužit život?

„Ano. O něčem takovém se vám dosud ani nesnilo.

Duchovnost říká, že si vytváříte svou vlastní realitu a že všechna tajemství a síla života jsou ve vašem nitru. A věda to brzy potvrdí- a ukáže vám, jak tato tajemství a sílu využít.

Duchovnost říká, že jste součástí boží podstaty. Ale vy nejste jen součástí Boha, jste bohové v lidské podobě. („Neřekl jsem vám, že jste bohové?") Věda to brzy potvrdí - a ukáže vám, jak této božské moci použít ke změně světa.

Až k tomu dojde - a to bude brzy, nikoli za desítky let - budete muset učinit mnoho nových etických a filozofických rozhodnutí. „Máme si hrát na Boha?" budete se ptát sami sebe.

Tohle bude ústřední otázkou jedenadvacátého století. Do jaké míry máte zasahovat do věcí, které jste považovali za záležitosti Boha. A do jaké míry si Bůh přeje, abyste používali nástrojů, jež vám dal.

Na tato etická rozhodnutí vás připravují vaše náboženství, stejně jako vám v minulosti pomáhala činit rozhodnutí společenská, politická a ekonomická. Pokud však vaše náboženství nerozšíří svůj etický systém, nebude o nic úspěšnější než v minulosti.“

Čekají nás v budoucnosti ještě horší problémy, než máme dnes?

„Ne horší, ale složitější. Stěží byste mohli mít horší problém, než je hrozba zničení lidstva, před kterou dnes stojíte. Nicméně rozhodnutí, která budete muset učinit v budoucnosti, budou mnohem složitější, než je otázka, zda chcete žít, nebo umřít.“

Složitější než otázka, zda chceme žít?

„Ano, neboť jestliže se rozhodnete, že chcete žít, budete muset odpovědět na otázku Jak. A jak dlouho?“

Tak moment. Otvíráš tu úplně nové pole pro diskuzi. Především redukuješ naše dnešní problémy na „jednoduchou otázku", zda chceme nebo nechceme žít. Opravdu to takhle chápeš?

„Jistě, protože tak to skutečně je. O ničem jiném se dnes nerozhodujete. Právě tak jako většina počínajících civilizací i lidstvo se snaží učinit zásadní rozhodnutí: Chcete pokračovat, nebo chcete zaniknout?  Chcete žít, nebo se chcete zničit? Každé dílčí rozhodnutí, které činíte v tomto počátečním vývojovém stadiu, je součástí mnohem závažnějšího rozhodnutí.“

My to tak nevidíme.

„Ne, nevidíte a právě to je známkou toho, že vaše civilizace je v počátečním stadiu vývoje. Jste jako děti, které si neuvědomují dlouhodobé důsledky svých rozhodnutí. Zajímají vás jen okamžité výsledky. Chcete, co chcete, a chcete to hned.

Ale jak vaše kultura dospívá, začínáte identifikovat dlouhodobé cíle, jichž nemůžete dosáhnout na základě krátkodobých plánů. Rozhodnete-li se, že chcete prodloužit svou existenci a že chcete žít v míru, budete muset nahradit krátkodobá uspokojení uspokojením dlouhodobým.

To není ani zdaleka uzavřená záležitost. Toto rozhodnutí jste dosud neučinili. Kdybyste je už učinili, nechovali byste se tak, jak se chováte, individuálně i kolektivně. Toto rozhodnutí činíte v každém okamžiku. Každý okamžik je rozhodující okamžik. V každém okamžiku se rozhodujete, zda chcete „žít dlouho a šťastně",  nebo zda chcete umřít mladí.“

O tom se rozhoduji v každém okamžiku?

„Ovšemže ano, a rozhoduješ se za sebe a za celé lidstvo. Tvé rozhodnutí dýchat je rozhodnutím žít. Tvé rozhodnutí jíst je rozhodnutím žít.“

Samozřejmě že na této úrovni volíme buď život, nebo smrt. Ale kdo by nechtěl dýchat?  A kdo by nechtěl jíst?

„Jsou takoví lidé. Copak jsi ještě nikdy neslyšel o někom, kdo se rozhodl, že přestane jíst?  Nebo o někom, kdo chce, aby mu lékaři vypnuli respirátor?“

To chtějí lidé, kteří stejně už umírají a kteří jsou udržováni při životě mimořádnými prostředky Tito lidé to prostě odmítají.

„Tito lidé dnes umírají v důsledku ostatních rozhodnutí, která učinili během svého života. Umírají v důsledku individuálních rozhodnutí i kolektivních rozhodnutí.

Například rozhodnutí znečišťovat životní prostředí a pak v něm žít. Rozhodnutí přidávat do půdy jedovaté látky a pak jíst jídlo vypěstované v jedovaté půdě. A mnoho dalších malých i velkých rozhodnutí, která děláte každý den.

Svá rozhodnutí nepovažujete za rozhodnutí „o životě a smrti", protože jste společnost, která se teprve probouzí a plně si neuvědomuje dlouhodobé důsledky svého vlastního jednání - a když si je náhodou uvědomíte, pak je ignorujete v zájmu okamžitých uspokojení.

Jak budete dospívat, individuálně i kolektivně, vzdáte se okamžitých uspokojení a stanovíte si dlouhodobé cíle a pak se vaše chování změní. Nakonec se rozhodnete, že chcete žít dlouho a šťastně. A pak před vámi vyvstanou mnohem složitější otázky.“

Už jsem o tom přemýšlel a myslím, že vím, o jakých otázkách mluvíš.

„Myslíš, že to víš?  O jakých otázkách mluvím?“

Nedávno jsem v novinách četl článek, v němž se psalo, že „vědci poprvé použili eticky citlivou technologii terapeutického klonování při léčbě dědičného onemocnění pokusného zvířete".

V článku se dále píše: „Odborníci tvrdí, že tento laboratorní pokus dokazuje potenciální schopnost této metody odstranit mnoho běžných onemocnění, jimiž trpí lidé."

„Přesně a takových problémech tu mluvím. A to je teprve začátek.“

Já vím. Nedávno jsem četl o novém a velmi drahém jídle, které se brzy objeví na jídelních lístcích nejlepších restaurací: Steak z klonované krávy.

„Cože?“

Časopis USA Today otiskl na jaře 2002 článek, v němž se píše: „Ve snaze vytvořit dokonalý steak se vědcům podařilo vypěstovat první klonovanou krávu. Tento úspěch znamená, že pěstitelé dobytka mají dnes možnost vybrat si buňky z nejlepších poražených krav a vypěstovat stádo prvotřídních klonů. První takový klon se narodil na University of Georgia a je součástí společného výzkumu, na němž se podílela jistá soukromá společnost a College of Agricultural and Environmental Sciences."

„Ano, to je dobrý příklad toho, jakým směrem se vydala vaše moderní technologie. Výzkum kmenových buněk otevře možnosti, které byly dosud námětem populárně vědeckých filmů, včetně možnosti prodloužení života a genetické prevence a léčení dosud nevyléčitelných nemocí.“

Takže budeme muset odpovědět na otázky jako například: „Je etické dovolit, aby se narodilo dítě s genetickou predispozicí ke svalové dystrofii, když tomu lze předejít použitím genetické transplantace před narozením?" Nebo: „Proč je správné léčit dítě po narození a proč není správné léčit je před narozením?"

„Přesně tak.“

A neměl by o těchto věcech rozhodovat Bůh?  Neměl by rozhodnout, které dítě bude žít normálním životem a které bude žít jako mrzák?  Kdyby si Bůh nepřál, aby se rodili mrzáci, nedopustil by to.

„Tomu opravdu věříš?“

Někteří lidé tomu věří. Děje se to, co si přeješ. Je to „Boží vůle".

„Chápu. A kdo si přál, aby vědci objevili způsob genetické prevence nemocí před narozením?“

Ďábel!  K tomu vědce donutil ďábel. Naše věda je šílená!  Vědci jdou příliš daleko!  To bude říkat mnoho lidí. To už dnes říká mnoho lidí.

„Ano. Mnoho lidí věří, že Bůh rozhoduje o tom, kdo bude trpět a kdo ne. Asi budete šokováni, až zjistíte, že o tom rozhodujete vy. Rozhodujete o tom každý den, ale předstíráte, že tomu tak není.

Budete odmítat hrát si na Boha, dokud nezískáte dostatek nezvratných důkazů, že jste byli stvořeni, abyste jednali jako bohové.

Vašim lékařům a vědcům dá strašnou práci přesvědčit vás, že je dobré používat moderní lékařské techniky, dokud nebude bolestně zjevné - a myslím to doslovně... dokud nebude bolestně zjevné -, že by bylo nelidské moderní techniky nepoužívat.

Kdyby šlo o čistě vědecký přístup, tyto otázky by vůbec nevznikly. Ale pro vás to nejsou otázky vědecké. Udělali jste z nich otázky teologické.

Celá záležitost se stává nejasnou, jakmile začnete tvrdit, že oblast genetiky je „doménou Boha", nikoli doménou lékařské vědy. Děláte z toho „morální" problém - debatujete o tom, co je „správné" a co je „špatné", místo abyste přemýšleli o tom, „co funguje" a „co nefunguje".

I když zjistíte, že můžete zabránit dětským nemocem použitím genetických transplantací před narozením, nic se nezmění. Dokud si budete myslit, že to je nemorální, budete tvrdit, že to |e „špatné".

Takováto složitá rozhodnutí budete muset činit v blízké budoucnosti a během celého jedenadvacátého století - samozřejmě za předpokladu, že odpovíte kladně na otázku, „zda si přejete, aby lidstvo přežilo".

Na tuto otázku však nemůžete odpovědět, dokud věříte, že jste jeden od druhého odděleni; tato představa je dodnes základní myšlenkou vašeho hodnotového systému.“

Přesto však nechápu, proč je tato představa - ať už je jakkoli mylná - tak destruktivní silou v lidském životě. Copak nemůžeme najít způsob, jak se domluvit, přestože si myslíme, že jsme na světě „úplně sami"?

„Základním instinktem člověka je pud sebezáchovy. Vzpomeň si, co jsem ti říkal. Základní principy života jsou funkčnost, přizpůsobivost a udržitelnost. V dnešním stadiu vašeho kolektivního vývoje vám není jasné, že udržitelnost existence lidstva není ohrožena.“

Chceš říci, že není ohrožena?

„Není. Je totiž nemožné, abyste nepřežili. To ti vysvětlím později, až budeme mluvit o Devátém novém zjevení. Zatím mi musíš věřit“

Tak dobře.

„To, čím jste (a uvědom si, že nejste svým tělem), vždycky „přežije". Nemůže to nepřežít, protože to je esencí Života - a Život vyjadřuje princip udržitelnosti skrze vás.

Takže nejde o to, zda přežijete, jde spíš o to, v jaké formě.“

Předpokládejme, že chceme přežít v naší dnešní lidské formě.

„Samozřejmě že chcete přežít ve své dnešní formě, protože nevíte nic o jiných formách. Na ty jste už dávno zapomněli. Nepamatujete se na ně. Mnozí z vás si ani nejsou jistí, zda přežijí smrt svého těla, v jakékoli formě. Proto je zcela pochopitelné, že lpíte na přežití ve svém hmotném těle.“

Co je na tom špatného?  Řekl bych, že je to docela zdravé.

„Nic špatného na tom není. Dokonce by se dalo říci, že to „funguje" - pokud si uvědomujete, že toto „tělo", které považujete za své já, je mnohem větší, než se jeví. Tj, pokud si uvědomujete, že všechna těla jsou součástí Jediného těla. V takovém případě bude váš boj o přežití bojem kolektivním a bude vyjadřovat Základní životní princip - tedy princip udržitelnosti.

Kdybyste si uvědomovali, že všechna těla jsou součástí Jediného těla, nedělali byste nic, co by mohlo ohrozit přežití lidstva.

To znamená, že byste dělali pravý opak toho, co děláte dnes.

Znečišťování životního prostředí, zneužívání politiky a ekonomiky, neúplné pochopení duchovních pravd, jako to vyjadřuje mnoho vašich náboženství, mylné mentální konstrukce a společenské konvence a veškeré chování, které z nich vyplývá - to všechno snižuje šance na přežití kolektivu, jemuž říkáte lidstvo.

Lidé dělají všechny tyto věci, protože si neuvědomují, že jsou součástí kolektivu. Většina lidí se považuje za oddělené bytosti, které žijí odděleným životem na planetě, kde žijí další oddělené bytosti.

Ačkoli si na jisté úrovni uvědomujete, že je lepší spolupracovat s ostatními, kdykoli jste ohroženi vy nebo vaši blízcí, vracíte se k názoru, že „přežít mohou jen nejsilnější jedinci". Právě tento názor oslabuje kolektivní vůli a vytváří svět, kde je kolektivní dobro neustále ohrožováno.

Protože věříte, že jste oddělené bytosti, myslíte si, že prožíváte jiné zážitky než ostatní lidé. Také si myslíte, že to, co si myslíte, co děláte a co říkáte ve vztahu k druhým, nemá přímý vliv na vás samotné. Právě tento názor vám dovoluje chovat se k druhým nevěřitelně krutě.“

     Nyní uvádím 2 kapitolky z knihy Heleny Šeblové, které se týkají poznání a významu sfér planet. Otázky kladené autorkou jsou psány kurzívou.

Rozdíl mezi sférou a dimenzí, charakteristika,  pátá sféra a příslušné dimenze

      Sféra je úroveň, ve které žijí jednotlivé světy, dimenze je pak rozměr. To znamená, že můžete žít ve čtvrté sféře, ale ve světě trojrozměrném. Jsou zde tedy tři dimenze - délka, šířka a výška. Obyčejně počet dimenzí zůstává pozadu za příslušnou sférou.

    Sféra je průměrná duchovní i hmotná úroveň jednotlivých světů. Vy žijete ve čtvrté sféře (rok 1992) a máte postoupit do páté sféry. Jak to vypadá ve čtvrté sféře dobře víte. Jsou zde velké sociální, ekonomické i kulturní rozdíly. Toužíte po tom, abyste se měli lépe, ale jen někteří z vás myslí i na ostatní a touží po tom, aby se měli všichni lépe. Počet těch, co myslí jen na sebe a počet těch altruisticky smýšlejících lidí je přibližně v rovnováze, altruismus nepatrně převyšuje. Jakmile většina lidí pociťuje touhu po lepším a spravedlivějším světě, je jejich svět zralý postoupit do vyšší sféry. K tomu musí být lidé náležitě připraveni. To znamená, že hlásají poselství lásky a míru a myslí to upřímně. Jakmile převládne touha po míru, ztichnou negativní vibrace a lidé jsou ochotni se dohodnout po dobrém. To dokážou politikové a ekonomové jen v tom případě, že vysílání kladných vibrací je ve většině. Provádějí se taková opatření, která jsou ku prospěchu všem. Tím se vytvářejí předpoklady pro evoluční postup. Dle toho, jak se zdaří obyvatelům planety uskutečňovat dobrá, progresivní opatření, mají šanci postoupit do vyšší sféry.

     Takže je možné přeskočit ve vývoji některou sféru?

     To ne, ale vývoj může jít tak rychle, že se jeho jednotlivé etapy zkrátí, takže se zdá, že třeba tito obyvatelé překročili dvě sféry.

    Může se vývoj zvrátit a jít směrem vzad?

    Ne, to zákon vývoje nedovoluje. Jen ve sférách antisvětů je to poněkud jiné.

    V dokumentech bylo psáno, že postoupíme do šesté dimenze. Já mám pocit, že zde má dojít k evolučnímu skoku.

    Ano, máte tu šanci. Protože hrozí zkáza vaší civilizaci a vaší planetě, jsme zde my, abychom pomohli. My jsme z vyšších sfér a dimenzí a máme tedy k dispozici pro vaši záchranu mnoho prostředků, které vy nemáte. V rámci záchrany lidstva a jeho planety, máme povolení zasvěcovat pokročilé jedince, kteří jsou dostatečně láskyplní a u nichž není nebezpečí, že by tyto vědomosti zneužili, do našich poznatků. Ty schopné smíme zasvětit a naučit je využívat těchto darů ve prospěch lidstva.

      Tyto dary, vy jim říkáte dary Ducha svatého, jsou např. léčitelství, vědecké vynálezy, schopnost vytvářet umělecká díla, vědění o duchovních světech, znalosti o zákonech ekologie a podobně. Vše, co může sloužit k vaší záchraně, smíme použít a naučit vás to. Bohužel, dáváte nám k tomu málo možností. Většinou se naší pomoci bráníte tak zvanými rozumovými důvody. To je nám vždy líto. Pokud se těchto darů naučí lidstvo užívat ve prospěch ostatních, můžete pokročit až do šesté dimenze páté sféry.

     Můžete mi nastínit, jak to vypadá  v páté sféře?

     Na planetě páté sféry panuje mír a klid a pořádek. Lidé pečují o přírodu, aby po ekologické stránce nedocházelo k její devastaci. Umějí využívat nové zdroje energie, které zaručují čistotu okolí a neohrožují člověka. Každý pracuje dle svých zájmů, a pokud je někde nedostatek pracovních sil, je věcí jeho cti, aby nabídl své služby právě zde. Lidé jsou pokročilí, láskyplnější a vytrvalí. Ještě zde jsou nemoci, ale ne v takové míře, jak to prožíváte ve čtvrté sféře. Není zde ekonomických problémů. Každý má všeho dost, nikdo netrpí hladem. Není zde trestná činnost. Přestupky jsou spíš v oblasti duševní, kdy se člověk může dopustit různých omylů. Ne z nedostatku dobré vůle, ale spíše z nevědomosti. To se ovšem neomlouvá, ale musí být ihned napraveno, aby nedocházelo ke křivdám. Spory zde takřka neexistují, jen výjimečně.

     Existují zde duševní choroby?

     Ne, jen nepatrné odchylky reaktivity. Např. jedinec je přecitlivělý, nebo snadno vzplane, ale vždy své city ovládá. Může být i smutný, ale tento stav se nedá srovnat s depresemi jak je znáte vy. Sebevražda zde neexistuje. Je-li někdo v nebezpečí života, tu se vždy člověk páté sféry a dimenze snaží ohroženého jedince zachránit, i za cenu vlastního života. Většina lidí je poučena o věcech duchovních a životě po smrti, proto se nebojí tolik svého skonu jako vy. Zážitky smrti a zrození jsou proto méně nepříjemné než ve čtvrté sféře. Svůj život nikdy neriskují zbytečně. Ctí zákon.

     Kolik dimenzí zde existuje?

     Ještě tři až čtyři, dle pokročilosti jednotlivých světů této sféry. Čtvrtá dimenze je čas, to znamená, že člověk páté sféry a čtvrté dimenze vidí do minulosti i budoucnosti a dle toho koriguje své jednání. To ovšem neznamená, že by se pasivně přizpůsoboval, ale naopak aktivně pracuje, aby svou budoucnost zlepšil ve prospěch veřejného blaha.

    Zasvěcenci této sféry pronikají do páté a šesté dimenze, jsou-li mimořádně vyspělí, i výše. Vidí svět duchovní, čerpají vědomosti z vyšších sfér, umí ovlivnit budoucnost svým myšlením, jak to přísluší páté dimenzi. Umí tvořit nové věci a situace myšlenkou, jak to přísluší šesté dimenzi.

    Pokud přijmete naše učení lásky a mírovou politikou, můžete velmi rychle postoupit do páté sféry a získat schopnosti páté až šesté dimenze. Nejprve však  musíte očistit svou zničenou planetu. Je zde strašné množství skladišť nebezpečných zbraní a jedovatých radioaktivních odpadů. Musí se změnit způsob vaší výroby, abyste nepoškozovali přírodu a neohrožovali zdravý vývoj lidí a zvířat. Potom vám můžeme pomoci a budeme šťastni, když naši pomocnou ruku přijmete, abychom vás mohli naučit všemu potřebnému. Pak bude náš úkol splněn a vy budete samostatní, láskyplní lidé, kteří nebudou nikoho ohrožovat. Pak budete přijati do naší mírové mezigalaktické konfederace.

    Mír s vámi!

O šesté sféře a jejich dimenzích

    V šesté sféře žijí bytosti pokročilejší než ve sféře páté. I jejich svět je méně hmotný, lehčí, jak vy byste to vyjádřili. Zde neexistuje bída a nemoc, tedy ani peníze. Každý je sledován dle svých schopností a zálib a dle toho je mu nabídnuto zaměstnání. Práce je zde zálibou a potěšením. Počet hodin strávených v zaměstnání je stanoven smlouvou, jak je tomu u vás. Neexistují limity přidělení potřeb jako v páté sféře, ale každý dostane tolik, kolik si přeje. To vše je plánováno dle údajů obyvatel a počítá se s určitou nadvýrobou, aby bylo zboží dostatek, kdyby někdo změnil svůj plán potřeb. Výroba v této sféře a její ekonomika nedevastuje přírodu ani životní prostředí, protože bytosti šesté sféry mají k dispozici nevyčerpatelný zdroj energie, jejíž výroba nikomu neškodí.

    Lidé mají dostatek času na práci, vzdělání, kulturu i rodinný život. V této dimenzi ještě rodiče vychovávají své děti samostatně, ve smyslu božského principu lásky. Výchova je nenásilná a taktní. Rodina zaručuje bezpečné citové zázemí.

    V této sféře již člověk zná sílu myšlenky a užívá ji k tvorbě nových hodnot. Otvírá se tak cesta do sedmé až osmé dimenze, pro zasvěcence až do deváté dimenze. Jsou to většinou umělci, filozofové a lékaři. Ti zde jsou také, protože možnost úrazu ještě existuje a regeneraci ovládají jen zasvěcenci.

    Běžné choroby jsou zvládnuty meditacemi, proto zde prakticky nemoci neexistují. Někteří lékaři zde pronikají až do deváté dimenze. Ti mohou konat zázračné operace. Resuscitace se používá jen výjimečně při úrazech, protože lidé jsou již dostatečně poučeni o duchovním životě a reinkarnaci, nepociťují tedy odchod milovaných bytostí bolestně, protože ví, že jde o duchovní postup. V případě, že došlo k neštěstí, lépe řečeno k úrazu předčasně, např. člověk nemá splněný úkol, důležité závazky, které jsou důležité v zájmu veřejného blaha, smí se použít resuscitace a transplantace jednotlivých orgánů, dle toho, co si situace vyžaduje. Je to skutečně výjimečné, protože každý je ukázněný a není příliš karmicky vázán. Karma zde sice existuje, protože nároky na tyto vyspělé bytosti jsou již větší, ale vždy přiměřené. Jsou pokročilejší, tedy i uvědomělejší, ale ještě vše nezvládají, mají též své problémy.

    Zasvěcenec, který pronikl až do deváté dimenze je jasnovidný, dokáže se telepaticky domluvit i s bytostmi z nižších sfér, ovládá levitaci a vyzáření i vymístění, hmotu i antihmotu. Z vašeho hlediska koná zázraky, protože vládne myšlenkám (svým) a dokáže se dokonale koncentrovat. Pracuje láskyplně pro veřejné blaho všech bytostí ve Vesmíru. Myslím, že tímto popisem zasvěcenců jste získali určitou představu o vyšších sférách a dimenzích, proto nebudeme již popisovat vyšší sféry a dimenze, protože ve vašich podmínkách a s vašimi možnostmi myšlení byste jevy ve vyšších sférách a dimenzích nepochopili. 

     Mír a láska s vámi!

Sepsal  Jan Heczko

červenec 2012